Přeměna zeměděské půdy na plochy jiného využití

Jako letitě služebně působící starosta obce a zároveň i jako náměstek hejtmana pro oblast zemědělství a životního prostředí  ve Středních Čechách se setkávám s rozdílným pohledem odborníků i veřejnosti na přeměnu zemědělských půd bonity 1. a 2. na plochy jiného využití. Ještě předtím než sdělím svůj názor, pokusím se na základě dostupných pramenů poukázat na řadu zajímavých čísel a informací.

Od r. 1937 ubylo téměř 900 000 ha zemědělských  půd. K největším úbytkům došlo v období 1955 - 1970. Po r. 1990 je úbytek vcelku pravidelný (cca 1000 ha ročně); zdánlivá nelogičnost v letech 1997 a 1998 (přírůstek zem. půdy o 1, resp. 3 tis. ha) vyplývá ze zpřesněné evidence půdy, kdy v jednotlivých katastrech byly do kategorie zemědělské půdy opět zařazeny plochy, vedené dříve jako „ostatní“ půda.

Úbytek zemědělské půdy v období 1990 - 97 byl způsoben především převody do ostatních ploch  a do „lesního půdního fondu“. Orná půda vykazuje dlouhodobý výraznější trend poklesu s obdobnou zdánlivou nelogičností nárůstu v r.1998. Změny jdou především na vrub přechodu orné půdy do travních porostů (především v marginálních - horských oblastech) a převodu zemědělské půdy do ostatních ploch (včetně zastavěných ploch). Velmi naléhavým problémem zůstává nevratný úbytek nejkvalitnějších půd za účelem  výstavby - především infrastruktury - a to zvláště v okolí velkých měst.

Příznivý je úbytek „ostatní plochy“, který je jednak výsledkem zpřesněné evidence a jednak výsledkem rekultivací nevyužívaných ploch. Výměra zemědělské i orné půdy na jednoho obyvatele trvale klesá (cca 0,41 ha zem. půdy a 0,30 ha orné půdy v r. 1998).

Rozsah neobdělávané (ladem ležící) půdy není statisticky evidován. Odhaduje se, že v roce 1999 činí asi 300 000 ha zemědělské půdy (odhad MZe a MŽP), a to převážně málo úrodných půd v horských a podhorských (marginálních) oblastech. Jde převážně o půdy silně svažité, mělké, silně skeletovité, zamokřené.  Od roku 1990 přibývá ročně prakticky rovnoměrným tempem 25 000 -30 000 ha a tento trend zřejmě zůstane v nejbližší době zachován vzhledem k obtížnému uplatnění produktů na trhu a k nedostatečným prostředkům na údržbu krajiny. Dle oficiálního sledování ČSÚ je uvedeno do klidu 60 000 ha orné půdy.

Celková plocha zemědělské půdy v EU i ve většině jednotlivých zemí se v průběhu času snižuje ve prospěch stavebních a ostatních ploch, částečně i lesa. Přes výraznou nadprodukci zemědělských výrobků jde o trend, kterému se postupně snaží jednotlivé státy zabránit různými legislativními opatřeními (přijímané zákony na ochranu půdy) především proto, že se zvyšují znalosti a uvědomění o mimoprodukčních funkcích půdy. Procento zornění z celkové výměry zemědělské půdy se však příliš nemění, což svědčí o stabilizované struktuře zemědělství a problémech s dotacemi na údržbu (zatravnění) krajiny. Zornění v bývalých socialistických státech (kromě Slovenska, což je dáno přírodními podmínkami) je všeobecně mnohem vyšší než ve státech EU.

Ztotožňuji se s tím, že k prioritám našich národních zájmů musí patřit ochrana přírodních zdrojů, k nimž náleží i půda. Půda je velmi obtížně a zdlouhavě obnovitelný přírodní zdroj, který má vedle produkčního využití i řadu zásadních ekologických funkcí.

Funkce, které plní půda v přírodě, a to zvláště ve vztahu k potřebám člověka, je možno začlenit do třech skupin:

Přírodní funkce:

• půda tvoří životní prostor a základ života pro člověka, rostliny a zvířata

• je součástí látkového koloběhu v přírodě, zvláště koloběhu vody a živin

• vytváří prostředí pro transformaci látek, pro energetické procesy, pufrovací a filtrační procesy

• je jímacím a ochranným retenčním prostorem pro vodu, mnohonásobně větší než objem všech našich vodních nádrží

 Užitkové funkce z hlediska člověka:

• půda je základem pěstování  zemědělských plodin a lesů  

• je prostorem pro hospodářské využití – dopravní sítě, uložení odpadů

• je prostorem pro bydlení a rekreaci

• je zdrojem surovin

 Kulturní funkce:

• půda je archivem dějin přírody a lidské činnosti včetně hospodaření na půdě, změn vegetace a změn klimatu

Z těchto ve zkratce uvedených několika bodů, které vytváří možnost, schopnost a podmínky pro  život člověka je patrná obrovská, dalo by se konstatovat, že neměřitelná  hodnota půdy.

Územní systémy ekologické stability (ÚSES)

Tvoří síť přírodě blízkých pozemků lesních, zemědělských a ostatních, jejichž posláním je trvalé zajištění biodiversity. ÚSESy tak významně přispívají k naplňování mezinárodní úmluvy o biologické rozmanitosti, k níž ČR přistoupila v roce 1994. Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů v § 3 vymezuje územní systém ekologické stability krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. V § 59 jsou upraveny legislativní postupy pro zajišťování pozemků nezbytných k vytváření systému ekologické stability. Pokud je nezbytná změna v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu pozemkový úřad výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě. Generely ÚSES se jako územně-plánovací podklad promítají do všech etap územního plánu. (Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších úprav).

Regulativy ÚSES se schválením stávají závaznou částí územního plánu. Ochrana a vytváření ÚSES je veřejným zájmem.

Další způsob, jak projednat, schválit a realizovat ÚSES je proces pozemkových úprav, upravený zákonem č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ve znění pozdějších úprav.

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochranou zemědělského půdního fondu, jeho zvelebováním a racionálním využíváním je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí, jako celku.

V úvodu svého  článku zmiňuji bonitu půd, aby i laikům bylo zřejmé, o jaký druh zemědělské půdy se jedná, když zmiňuji 1 a 2 předkládám toto specifikaci:

Zatřídění BPEJ do jednotlivých kategorií ochrany ZPF je prováděno podle Metodického pokynu odboru lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR.

Existuje 5 tříd ochrany:

1. V I. třídě jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy. Ze ZPF je možno je odejmout pouze výjimečně, většinou ve veřejném zájmu.

2. Do II. třídy ochrany patří půdy (BPEJ) s nadprůměrnou produkční schopností. Jsou vysoce chráněny a pouze podmíněně odnímatelné.

3. Ve III. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s průměrnou bonitou, využitelné pro výstavbu.

4. Ve IV. třídě jsou půdy (BPEJ) s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou.

5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty BPEJ s velmi nízkou produkční schopností a s nízkým stupněm ochrany.

O vyjímání půdy rozhodují orgány metodicky podřízené Ministerstvu životního prostředí, případně samo MŽP. Vyjmutí půdy ze ZPF může být ovlivněno ještě dalšími faktory, např. CHKO, PHO, NP, zvláštními zájmy.

Podle výsledků šetření výzkumných ústavů lze odhadovat, že prodej půdy ve sledovaných letech 1993 až 1998 představoval přibližně 55 tis. ha zemědělské půdy, tj. 1,29 % z celkového zemědělského půdního fondu. Průměrná výměra na jeden prodej byla 0,55 ha. Trh se zemědělskými pozemky se oživuje hlavně tam, kde kupující mají šanci přeměnit zemědělskou půdu na stavební pozemky, zejména v hustě zalidněném okolí velkých městských aglomerací a v rekreačních oblastech. Nejčastěji se nakupují pozemky s výměrou do 0,10 ha. Nejméně se nakupují pozemky s výměrou nad 5,0 ha (převážně pro zemědělské tržní využití).

Z každodenní praxe víme, že  trend přeměny zemědělské půdy na rozvojové plochy pro bydlení nebo podnikání  neklesá, ale spíše naopak. Je otázkou, jaké legislativní prostředky lze využít, když dochází k zastavování těch nejúrodnějších půd a snahy o vyjímání těchto půd jde z nejmenších samosprávných celků – obcí. Nebudu předjímat, co je za těmito snahami… Snažil jsem se vám pouze ozřejmit tento problém v době, kdy je ještě řešitelný. Patřím k těm, kteří zásadně nesouhlasí s vyjímáním nejúrodnějších půd pro jiné účely než zemědělské využití.